Často kladené otázky

Cena elektřiny se formuje především na burze (EUPEX a OTE), kde se setkávají nabídka a poptávka. Cena závisí na dostupnosti zdrojů — když fouká a svítí slunce, je elektřina levnější, ale když je mrznoucí počasí a nefouká, cena stoupá. K tomu se přidávají náklady na přenos, distribuci a daně, které tvoří zhruba 40–50 % finální ceny pro domácnosti.

Jádro je pro nás klíčové — vyrábí asi 30–35 % naší elektřiny a tvoří páteř stabilní energetiky. Bez Temelína a Dukovan bychom nemohli pokrýt poptávku, zvlášť když obnovitelné zdroje (slunce, vítr) nejsou vždy dostupné. Navíc má nejnižší emise CO₂ ze všech zdrojů.

To závisí na tom, jak si to představujete. Pokud máte doma solární panely, můžete ušetřit 20–40 % na elektřině — ale počáteční investice je kolem 200–300 tisíc Kč. Pokud je to jen o koupi elektřiny ze sítě, obnovitelné zdroje nejsou nutně levnější, ale jejich cena se dlouhodobě stabilizuje, zatímco fosilní paliva zdražují.

Skoro všechno to spustila krize na trzích s plynem po invazi na Ukrajinu v 2022. Plyn poskytuje asi 25 % našeho elektřiny a když zdražuje plyn v Evropě, zdražuje i elektřina. Teď se trhy stabilizují, ale ceny už nejsou na úrovni před 2021.

Nejlevnější je začít s jednoduššími kroky — izolace, výměna oken, termostat, LED žárovky, to vše se vrátí během 2–5 let. Pak je to tepelné čerpadlo (délka návratnosti 5–8 let) nebo solární panely. Ale ať už si vyberete cokoliv, měli byste vědět, jak fungují trhy — proto existujeme.

Ceny se lišit mohou i více než 2x — Norsko má levnou energii díky vodní elektřině, Německo dražší kvůli investicím do větrů a slunce, a my jsme uprostřed. Všechno je propojené přes jednotný evropský trh, takže když zdraží jinde, pocítíme to i tady.